Ministerstvo obrany České republiky oznámilo, že do roku 2028 plánuje pořídit přibližně tři tisíce dronů s celkovými náklady dosahujícími 1,9 miliardy korun. Tento krok vychází z aktuálních potřeb armády a reflektuje moderní trendy v oblasti vojenských technologií. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny je součástí této modernizace rovněž příprava nové koncepce využití dronů, která by měla navazovat na plány výstavby Armády České republiky až do roku 2040. Očekává se, že operační koncepce bude dokončena ještě v letošním roce. Armáda se tímto způsobem snaží přizpůsobit aktuálním výzvám na bojišti, zejména s ohledem na zkušenosti z ruské invaze na Ukrajinu, kde bezpilotní letouny hrají klíčovou roli.
Výcvik vojáků v Písku
Novinkou v rámci výcviku armádních operátorů je otevření prvního certifikovaného výcvikového střediska NATO pro vojenské drony na světě, které vzniklo v Písku. Tento projekt realizuje tuzemský výrobce dronů Primoco UAV. Výcvikové středisko má sloužit nejen armádním pilotům, ale i dalším složkám, jako jsou policie, záchranáři nebo civilní organizace. V rámci výcviku se vojáci budou muset naučit nejen základní manuální ovládání dronů, ale také reagovat na nenadálé situace, které mohou nastat během letu, například výpadek motoru. Tento komplexní program zahrnuje teoretickou i praktickou část, která zabere několik desítek hodin. Vojáci tak budou připraveni na různé scénáře a podmínky, které mohou na bojišti nastat.
Technické parametry a využití dronů
Drony vyvinuté firmou Primoco UAV se pyšní značnými technickými parametry. Tyto průzkumné bezpilotní letouny mají schopnost zůstat ve vzduchu až patnáct hodin, uletět vzdálenost až patnáct set kilometrů a dosahovat rychlosti kolem 150 kilometrů za hodinu. Drony jsou již v provozu například v Portugalsku, kde pomáhají v boji proti pašerákům drog, nebo na Ukrajině, kde se nacházejí v první linii konfliktu. Tyto bezpilotní stroje jsou schopny detekovat a identifikovat cíle, což umožňuje dalším jednotkám armády provádět úspěšné údery. Drony jsou vybaveny čtyřmi nezávislými navigačními systémy, což zajišťuje jejich funkčnost i v případě výpadku nebo rušení GPS signálu. Posádku většího bezpilotního letounu tvoří pilot a operátor senzorů, což umožňuje flexibilní řízení a efektivní využití všech dostupných technologií během misí.
