Rubrika: Vaše názory

Kultura rušení se v posledních letech stala jedním z nejviditelnějších sporů o podobu veřejné debaty, paměti i umění. Zatímco jedni ji vnímají jako opravu historických křivd, druzí varují, že vede k přepisování dějin a k mazání děl, která vznikla v jiné době a v jiných společenských podmínkách. Tento text ukazuje, jak se spor o „cancel culture“ promítá do muzeí, kin, knihoven i na univerzity a proč je pro pochopení současné kulturní války důležité znát konkrétní případy.

Po padesátce se v Česku mění nejen pracovní tempo, ale často i šance dostat se vůbec na pohovor. Firmy sice veřejně mluví o zkušenostech a loajalitě, v praxi ale starší uchazeče často odsouvají stranou. Statistiky ukazují, že s věkem klesá zaměstnatelnost, roste délka hledání práce a přibývá lidí, kteří končí v méně kvalifikovaných nebo hůře placených pozicích. Proč se to děje a co s tím dělá český korporátní trh?

Klimatická krize už dávno není jen téma vědců a aktivistů. Stále častěji zasahuje i psychiku lidí, kteří s ní pracují nejblíž – od studentů přes mladé odborníky až po politiky a zaměstnance institucí. Odborníci popisují fenomén zvaný klimatický žal, který může vést k úzkostem, vyčerpání i pocitu bezmoci. Právě proto stojí za to sledovat, jak se z obavy o budoucnost stává problém, který zpomaluje i ty, kteří ji mají měnit.

Češi si podle průzkumů dlouhodobě cení svobody, ale zároveň čím dál častěji očekávají, že problémy vyřeší někdo jiný – stát, obec, zaměstnavatel nebo „systém“. Na řadě míst se to ukazuje v běžném životě: od přístupu k práci přes veřejný prostor až po vztah k pravidlům. Proč se z osobní odpovědnosti stává vzácnější hodnota a jaké důsledky to má pro fungování společnosti, ukazují data i konkrétní příklady. Čtěte dál, pokud vás zajímá, proč se o povinnostech mluví méně než o právech.

Nemovitosti, auta, hudební alba, filtry v fotoaparátu nebo dokonce oblečení. Zatímco pro generaci rodičů dnešních dvacetiletých a třicátníků (především Generace Z a mladších Mileniálů) znamenalo vlastnictví synonymum pro úspěch, jistotu…

Vánoční dárky, letní dovolená nebo nový telefon často stojí víc, než si domácnosti mohou bez problémů dovolit. Právě v takových chvílích přicházejí na řadu spotřebitelské úvěry, splátkové programy a rychlé online půjčky, které se tváří jako jednoduché řešení. Jenže za pohodlným nákupem bývá drahý účet a dlouhé měsíce splácení. Podívejte se, jak funguje tlak spotřební kultury, kolik lidé za úvěry skutečně platí a proč se z krátkodobé radosti může stát dlouhodobý závazek.

Investiční chování miliardářů se často liší od toho, co dělá běžný investor: méně spekulují, více rozumí riziku, likviditě a dlouhému horizontu. Nejde jen o akcie a nemovitosti, ale také o private equity, infrastrukturu, hotovostní rezervy a daňovou optimalizaci. V tomto článku se podíváme na konkrétní principy, čísla i nástroje, které si z jejich přístupu můžete převzít do vlastního portfolia.

Růst platu ještě neznamená růst majetku. Mnoho lidí si s vyšším příjmem jen rychleji zvyšuje standard života, takže na účtu jim nezůstane o moc víc než dřív. V článku ukazuji, proč k tomu dochází, jak to poznat v číslech a jak nastavit jednoduchý systém, aby se z vyšší mzdy stalo skutečné bohatství.

Služby typu „nakup teď, zaplať pak“ působí jako bezbolestný způsob, jak si dopřát nákup hned a platbu odložit. Právě tahle jednoduchost je ale důvodem, proč se z pohodlného nástroje snadno stává dluhová past. V článku najdete, jak BNPL funguje, kdy se zpoždění splátky promění v problém a jak poznat varovné signály dřív, než se objeví v registrech dlužníků.

Tisíc korun dnes a tisíc korun za deset let nejsou stejná částka. Inflace, změny cen energií, potravin i služeb a také růst mezd postupně mění, co si za ni reálně pořídíte. V článku si ukážeme, jak kupní sílu měřit, kde ji sledovat v datech a jak ji promítnout do rozpočtu, cenotvorby i marketingové strategie.