Vstupné na české hrady a zámky se stává stále dražší záležitostí, což vyvolává obavy, že kulturní dědictví se stává dostupným pouze pro majetnější část populace. Například, prohlídka celého hradu Karlštejn vyjde na 1800 korun na osobu, což je náklad srovnatelný s pořízením dětského kola pro čtyřčlennou rodinu. Podobná situace panuje i na zámku v Českém Krumlově, kde základní prohlídka stojí 300 korun a všechny trasy dohromady pak 1200 korun. I když ministerstvo kultury zavedlo vybrané neděle se vstupem zdarma, tato iniciativa přinesla komplikace v podobě storna rezervací a vracení plateb, což vyvolává otázky o efektivitě tohoto kroku. Kasteláni, kteří podporují přístup k historii, se shodují, že bezplatné vstupy by měly platit spíše mimo hlavní sezónu, aby se předešlo znevýhodnění některých skupin, jako jsou senioři.
Historie cen vstupného na památky v Česku je fascinující. Když autor tohoto článku pracoval jako stálý průvodce na státním hradě Rožmberk v roce 1989, vstupné na hrad činilo pouhé 3 koruny, zatímco průměrný plat byl 3020 korun hrubého. Dnes, v roce 2023, se vstupné na základní trasu na Rožmberku vyšplhalo na 220 korun, což je více než čtyřnásobek tehdejší ceny, přičemž průměrný hrubý plat činí 50 200 korun. Tento dramatický nárůst cen vyvolává otázky o dostupnosti kulturního dědictví pro širokou veřejnost. Pro mnohé rodiny se stává návštěva památek luxusní záležitostí, což může vést k poklesu zájmu o historii a kulturu.
Kastelán zámku v Českém Krumlově, Pavel Slavko, uznává, že vysoké ceny vstupného mohou odradit lidi, kteří mají zájem o památky, ale nemohou si je dovolit. „Nejde jen o návštěvu památek, ona výrazně díky zvýšenému zájmu o volnočasové aktivity podražila prakticky veškerá kultura,“ říká Slavko. Je jasné, že situace, kdy poptávka po kulturních aktivitách převyšuje nabídku, vedla k tomu, že mnohé památky zvyšují ceny, přičemž návštěvníci, včetně turistů, jsou ochotni platit více. Tím pádem se otázka dostupnosti kulturního dědictví stává stále aktuálnější a naléhavější. Mnozí se ptají, zda by nemělo dojít k revizi cenové politiky, aby se umožnil přístup k památkám i méně majetným skupinám obyvatelstva.
