Na červencovém summitu NATO, který se uskuteční v Ankaře, má Česká republika prezentovat svou strategii, jak dosáhnout cíle pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje do roku 2035. Tento závazek vychází z loňského summitu v Haagu, kde se členské státy aliance dohodly na navýšení obranných výdajů. Vláda však zatím mlží a vyhýbá se přímým odpovědím ohledně splnění tohoto závazku. V současné době se diskutuje o tom, jakým způsobem a v jaké výši budou výdaje na obranu skutečně navýšeny.
Podle informací, které se dostaly na veřejnost, vláda schválila mandát pro summit, jenž by měl obsahovat plán, jak se k tomuto cíli přiblížit. Z dokumentu, který mají k dispozici Seznam Zprávy, vyplývá, že kabinet plánuje navýšení obranných výdajů na dvě procenta HDP již letos, s cílem dosáhnout 3,5 procenta HDP na tvrdé obranné výdaje do roku 2035. Nicméně vládní politici, včetně premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Petra Macinky, se zatím vyhýbají jasným prohlášením o tom, zda Česko skutečně hodlá splnit závazek pěti procent HDP.
Specifika českého obranného plánování
Ministr Macinka po pondělním jednání vlády uvedl, že klíčem k úspěchu bude efektivní řízení výdajů na obranu, které by měly směřovat na konkrétní cíle spojené s výstavbou vojenských schopností. Tímto způsobem se snaží vláda zdůraznit, že plnění vojenských úkolů a potřeb NATO není nutně závislé pouze na procentuálním vyjádření obranných výdajů. Dále sdělil, že pokud stát dosáhne potřebných vojenských schopností, není důležité, kolik procent HDP na obranu investuje. Tato vyjádření však vzbuzují otázky o skutečné vůli vlády navýšit obranné výdaje na požadovanou úroveň.
Podle expertů je však bez razantního navýšení výdajů na obranu obtížné splnit potřebné vojenské kapacity. Současný skrytý dluh české armády se odhaduje na 175 miliard korun, což naznačuje, že armáda čelí vážným finančním problémům. Navíc přetížený zbrojní trh zvyšuje ceny vojenské techniky, což činí plnění obranných závazků ještě složitějším. Odborníci varují před tím, že bez odpovídajících investic do obrany by se Česká republika mohla ocitnout v situaci, kdy nebude schopna plnit své závazky vůči NATO.
Reakce politických představitelů
V reakci na otázky novinářů o závazku pěti procent se premiér Babiš vyhnul přímé odpovědi a zřejmě se snaží udržet prostor pro manévrování. Ministr Macinka zopakoval, že o závazku se bude znovu diskutovat v roce 2029, což naznačuje, že současná vláda může mít v plánu vyhnout se striktnímu plnění závazků, které si uložila předchozí vláda. Tomio Okamura, předseda Sněmovny, dokonce označil závazek za dědictví minulé vlády a zdůraznil, že nynější koalice by neměla být vázána závazky, které přijala předchozí vláda. Tato slova mohou naznačovat, že politická debata o obraně v Česku je stále vysoce polarizovaná a komplikovaná.
Vzhledem k těmto okolnostem se zdá, že příprava na summit NATO v Ankaře bude výzvou pro českou vládu. Bude mít za úkol nejen představit konkrétní plán, jak splnit alianční závazky, ale také se vyrovnat s vnitropolitickými tlaky a očekáváními. Je zřejmé, že otázka obranných výdajů a schopností se stává jedním z klíčových témat, které budou ovlivňovat politickou agendu v následujících měsících. Vzhledem ke strategickému významu obrany pro bezpečnost státu a jeho spojenců bude důležité, aby vláda našla způsob, jak efektivně komunikovat své plány a záměry nejen vůči domácímu publiku, ale i na mezinárodní scéně.
