Od 20. července 2026 vstoupil v platnost v Evropské unii zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi, který se vztahuje na velké firmy s více než 250 zaměstnanci. Tento krok je součástí širšího úsilí EU o snížení množství textilního odpadu, který se každoročně generuje. Zákaz se týká především podniků, které mají roční tržby přes 50 milionů eur, což je přibližně 1,2 miliardy korun. Tímto opatřením se EU snaží reagovat na alarmující nárůst textilního odpadu, který dosahuje stovek tisíc tun ročně.
Podle informací zveřejněných německou rozhlasovou stanicí Deutsche Welle, každoročně končí v Evropě v likvidaci pět až devět procent textilního zboží určeného k prodeji. To znamená, že ročně je zlikvidováno přibližně 264 tisíc až 594 tisíc tun oblečení, které nebylo prodáno, mělo vadu nebo bylo vráceno po zakoupení na internetu. Zákaz se nyní zaměřuje na velké podniky, ale v roce 2030 by měl být rozšířen také na středně velké firmy, což naznačuje, že EU plánuje důsledněji regulovat módní průmysl.
Možnosti prodeje a darování neprodaného zboží
Firmy, které se nyní ocitnou v situaci, kdy mají neprodané zboží, musí najít alternativní způsoby, jak s tímto zbožím naložit. Předpisy umožňují podnikům prodávat neprodané zboží se slevou, nebo ho darovat charitativním organizacím. To by mělo přispět ke zvýšení dostupnosti zlevněného oblečení na trhu, což by mohlo mít pozitivní dopad na spotřebitele. Podle Svazu německého maloobchodu (HDE) by tento krok měl znamenat větší nabídku zlevněného zboží, avšak zároveň varuje, že mnohé obchody budou čelit komplikacím.
V rámci nového opatření budou firmy moci zlikvidovat neprodané zboží pouze v případě, že by bylo nebezpečné, poškozené nebo padělané, nebo pokud by bylo odmítnuto charitativními organizacemi. Tento přístup je důležitý pro ochranu životního prostředí a minimalizaci odpadu, ale zároveň vytváří tlak na firmy, aby lépe optimalizovaly své zásoby a zefektivnily procesy prodeje. Situace na trhu se rychle mění, a firmy se musí přizpůsobit novým podmínkám, aby splnily legislativní požadavky.
Vliv na módní průmysl a spotřebitele
Módní průmysl se obává, že tento zákaz přinese značné výzvy, protože likvidace oblečení byla často považována za levnější alternativu než skladování nebo prodej se slevou. Podle HDE je výzvou také vysoká logistická náročnost, nedostatečná poptávka a nízká hodnota některých produktů. Například zboží, které již nemá na trhu vysokou hodnotu, se může obtížně prodávat, a jeho darování může být také problematické. V posledních letech navíc narostl objem internetového nakupování, což ještě více zvyšuje množství vraceného zboží. Zhruba pětina oblečení prodaného online v EU je vrácena a nedostává se zpět do prodeje, což vytváří další tlak na firmy, aby se vypořádaly s tímto neprodaným zbožím.
Přestože se některé firmy snaží najít alternativní řešení, jako například zlevnění nebo darování, je pravděpodobné, že některé z nich budou mít potíže s dodržením nových pravidel. Je zajímavé sledovat, jak se módní průmysl vyrovná s tímto novým tlakem na udržitelnost a jaké inovace se mohou objevit v oblasti zpracování a prodeje textilního zboží. Tento zákon by mohl přinést změnu v myšlení spotřebitelů, kteří budou mít větší možnost nakupovat kvalitnější a udržitelnější produkty. Čas ukáže, jak se trh s módou vyvine v reakci na tuto legislativu a jaké dopady to bude mít na životní prostředí a ekonomiku.
