Podle analýzy motivací k předčasnému odchodu do důchodu, kterou zpracovalo ministerstvo práce, se v letech před pandemií covidu-19 rozhodla pětina lidí v Česku odejít do důchodu z evidence nezaměstnaných. Z tohoto počtu tvořily dvě pětiny předčasní důchodci. Nejčastěji se lidé na úřad práce přihlašovali zhruba 11 až 12 měsíců před samotným přiznáním důchodu. Jedním z důvodů takového kroku je, že nezaměstnanost může sloužit jako strategická cesta pro finanční překlenutí doby, než lidé dosáhnou důchodového věku. Tato praxe ukazuje, jakým způsobem se lidé snaží optimalizovat svůj odchod z pracovního života a zajistit si stabilní příjem i v období, kdy se blíží k penzi.
Autoři analýzy zdůraznili, že nezaměstnanost v předdůchodovém období je poměrně častá. Alespoň jednu evidenci nezaměstnanosti před odchodem do důchodu vykazuje přibližně 30 procent osob, přičemž u 21 procent je evidence posledním pozorovaným stavem před přiznáním důchodu. Z předčasných důchodců to pak bylo až 42 procent. Tato data ilustrují, že pro určitou část populace se nezaměstnanost stává jakousi přechodnou fází, která umožňuje odsunout pracovní povinnosti a získat čas na přípravu na důchod. V souvislosti s tímto trendem se také ukazuje, že lidé s méně stabilní pracovní vazbou mohou častěji sahat po předčasném důchodu.
Rizika spojená s předčasným odchodem do důchodu
Analýza dále ukazuje, že tři pětiny lidí, kteří odcházeli do důchodu, měly před tím stabilní práci. Nicméně téměř třetina těchto osob zažívala oslabení pracovní vazby, což bylo způsobeno častějšími nemocenskými dávkami nebo obdobími nezaměstnanosti, které trvaly rok až dva před odchodem do důchodu. Dále se zjistilo, že desetina dotázaných dlouhodobě nepracovala, a to především z důvodů jako byla invalidita nebo dlouhá nezaměstnanost. Tento fakt poukazuje na skutečnost, že mnozí lidé se dostávají do obtížné situace, kdy je pro ně předčasný důchod jednou z mála možností, jak se vyhnout ekonomickým problémům při přechodu do důchodu.
Podle autorů analýzy se předčasný důchod častěji využívá právě lidmi, kteří mají slábnoucí pracovní vazbu. Nezaměstnanost však nemusí být vždy důsledkem ztráty zaměstnání; často se jedná o plánovanou strategii, kdy se lidé přihlašují do evidence úřadu práce s cílem maximálně využít podpory v nezaměstnanosti, která je vyplácena po dobu 11 až 12 měsíců. Autoři analýzy tuto situaci nazvali „mostem mezi prací a důchodem“, což podtrhuje význam nezaměstnanosti v životě těchto jednotlivců jako prozatímního stavu, který jim pomáhá přečkat poslední rok před důchodem.
Faktory ovlivňující rozhodování o odchodu do důchodu
Dalším faktorem, který ovlivňuje rozhodování o předčasném odchodu do důchodu, jsou zdravotní problémy. U osob, které odešly do předčasného důchodu, se objevilo zvýšení nemocenských dávek rok až dva před odchodem. Roli hraje také péče o nemohoucí blízké, nicméně podle analýzy to nebývá hlavním důvodem pro předčasný odchod do penze. Naopak, lidé s vyššími a stabilními příjmy vykazují tendenci pracovat déle a předčasný důchod pro ně není primární možností. Pro osoby s velmi nízkými příjmy však může být předčasný důchod poslední možností, jak ukončit obtížnou situaci a předejít ekonomickým potížím.
Celkově analýza ukazuje, že přístup k předčasnému důchodu a rozhodovací procesy s ním spojené jsou velmi komplexní. Mnoho faktorů, jako jsou ekonomické podmínky, zdravotní stav, rodinné zázemí a pracovní historie, hrají klíčovou roli v tom, jak lidé vnímají a plánují svůj odchod do důchodu. Tímto způsobem se i nezaměstnanost stává důležitým nástrojem v rukou těch, kteří se snaží najít co nejvýhodnější řešení pro přechod do důchodu. Je tedy zřejmé, že situace na trhu práce a ekonomické prostředí mají přímý vliv na rozhodování jednotlivců o jejich budoucnosti.
