Kdy se brigáda a přivýdělek daní samostatně
U přivýdělků při zaměstnání nerozhoduje jen to, kolik si člověk vydělal, ale hlavně na jakou smlouvu pracoval a zda měl u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka, tedy takzvané růžové prohlášení. V praxi se nejčastěji řeší dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti nebo příjem z autorské činnosti, pronájmu či podnikání vedle hlavního zaměstnání.
Pokud má zaměstnanec v roce jen jednu hlavní práci a k tomu brigádu, často se může stát, že daňové přiznání vůbec nepodává. Typicky platí, že pokud měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele, který mu udělal roční zúčtování, a k tomu jen drobné příjmy bez daňových dopadů, nic dalšího neřeší. Jakmile ale měl současně více zdanitelných příjmů od různých plátců nebo nepodepsal prohlášení tam, kde by mohl, pravidla se mění.
Rozhodující bývá i hranice 10 000 Kč měsíčně u dohody o provedení práce. Do této částky se obvykle odvádí jen srážková daň, pokud není podepsané prohlášení. Nad tuto hranici už zpravidla vzniká účast na pojištění a daň se řeší jinak. U dohody o pracovní činnosti je klíčová hranice 4 000 Kč měsíčně pro účast na pojištění. To ale neznamená, že nižší příjem je automaticky bez daňové povinnosti.
Jaké typy příjmů mají nejčastější dopad na daňové přiznání
Nejčastěji se v praxi objevují tři situace: brigáda na DPP, přivýdělek na DPČ a další vedlejší příjem mimo zaměstnání. Každá z nich má jiný režim. U DPP do 10 000 Kč měsíčně bez podepsaného prohlášení zpravidla zaměstnavatel srazí 15% daň srážkou a příjemce ji už do přiznání obvykle neuvádí, protože je tím daň vypořádána. Pokud ale má zaměstnanec další příjmy, může být výhodné některé příjmy do přiznání zahrnout nebo si vyžádat potvrzení od zaměstnavatele.
U DPČ je situace podobná, ale častěji se už odvádí zálohová daň a pojistné. To znamená, že příjem je standardně součástí daňového přiznání nebo ročního zúčtování. Z hlediska zaměstnance je rozdíl zásadní: zálohová daň se v přiznání započítává a může vzniknout přeplatek, zatímco srážková daň bývá konečná.
Vedlejší podnikání, pronájem nebo příjmy z autorských honorářů mají další pravidla. Například při pronájmu nebo OSVČ vedle zaměstnání se příjmy často sčítají do daňového přiznání, a to i když zaměstnanec už má hlavní pracovní poměr. U OSVČ vedle zaměstnání navíc může vznikat povinnost vůči zdravotní pojišťovně a někdy i České správě sociálního zabezpečení.
- DPP do 10 000 Kč měsíčně bez prohlášení: často srážková daň, obvykle bez dalšího přiznání.
- DPP s podepsaným prohlášením: daň se počítá standardně, příjem se může promítnout do ročního zúčtování nebo přiznání.
- DPČ: zpravidla zálohová daň, příjem se v přiznání často uvádí.
- Další příjmy z pronájmu, podnikání nebo autorských činností: obvykle samostatné zdanění v přiznání.
Roční zúčtování nebo daňové přiznání: co platí u zaměstnanců
Pro zaměstnance je důležité rozlišit, zda mu stačí roční zúčtování daně, nebo musí podat daňové přiznání sám. Roční zúčtování provádí zaměstnavatel jen tehdy, pokud zaměstnanec požádá včas, obvykle do 15. února, a současně nemá povinnost podávat přiznání sám. Pokud měl člověk během roku více zaměstnavatelů současně, případně příjmy z podnikání, pronájmu nebo jiné samostatné činnosti, zpravidla už musí přiznání podat.
Praktický příklad: zaměstnanec pracuje na hlavní poměr a k tomu měl v létě dvě brigády na DPP. První byla za 8 000 Kč měsíčně bez podepsaného prohlášení, druhá za 12 000 Kč měsíčně. U první brigády byla sražena daň srážkou, u druhé už mohl vzniknout jiný daňový režim. Pokud chce mít jistotu, že vše sedí, vyžádá si od obou brigád potvrzení o zdanitelných příjmech a předá je buď účetní mzdové účtárně, nebo je použije v přiznání.
Ještě důležitější je situace, kdy zaměstnanec podepsal růžové prohlášení u hlavního zaměstnavatele a zároveň omylem i u brigády. To není možné. Prohlášení lze ve stejném období podepsat jen u jednoho plátce příjmu. Chyba pak vede k nesprávnému uplatnění slevy na poplatníka a může vzniknout nedoplatek.
U ročního zúčtování se vyplatí hlídat i slevy a daňová zvýhodnění. Typicky jde o slevu na poplatníka, kterou lze uplatnit jen jednou za měsíc, a o slevu na studenta, pokud ji člověk splňuje. U brigádníků bývá častý problém, že slevu neuplatňují vůbec, a přitom by jim mohla snížit daň na nulu.
Jak postupovat krok za krokem, když podáváte přiznání sami
Pokud zaměstnanec zjistí, že musí podat přiznání, je postup poměrně přímočarý. Nejprve si od všech zaměstnavatelů vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech. Bez něj nelze přiznání správně vyplnit. Dále si připraví údaje o slevách, případných odpočtech a dalších příjmech. U elektronického podání se dnes běžně používá portál Moje daně nebo datová schránka.
Finanční správa standardně uvádí termín pro elektronické podání do 2. května, u papírového podání do 1. dubna. Při využití daňového poradce se lhůta prodlužuje, obvykle do 1. července. To je pro brigádníky a zaměstnance důležité hlavně tehdy, když čekají na potvrzení od více zaměstnavatelů nebo řeší i vedlejší podnikání.
Modelová situace: zaměstnanec měl hlavní pracovní poměr s ročním příjmem 420 000 Kč a k tomu dvě dohody o provedení práce s příjmem 18 000 Kč a 24 000 Kč za rok. Pokud z brigád byla sražena zálohová daň, může vzniknout přeplatek. Přiznání pak ukáže celkovou daňovou povinnost a započte už zaplacené zálohy. Výsledek může být vratka, zejména pokud zaměstnanec během roku neuplatnil slevu na poplatníka u některého příjmu.
- Sečtěte všechny příjmy, které do přiznání patří.
- Ověřte, zda šlo o srážkovou, nebo zálohovou daň.
- Shromážděte potvrzení od zaměstnavatelů.
- Zkontrolujte slevy na dani a nárok na jejich uplatnění.
- Podání odešlete včas elektronicky nebo papírově.
Na co si dát pozor, aby nevznikl nedoplatek nebo pokuta
Nejčastější chybou je podcenění více souběžných příjmů. Lidé často předpokládají, že brigáda „do pár tisíc“ se nedaní vůbec, ale to platí jen v určitých případech. Další problém je zapomenutá dohoda z podzimu nebo krátkodobý přivýdělek přes platformu, který nebyl zahrnut do přiznání. Pokud finanční úřad později zjistí rozdíl, může doměřit daň a přidat úrok z prodlení.
Pozornost si zaslouží i příjmy vyplacené na základě autorské smlouvy, honoráře nebo jednorázové práce na fakturu. U těchto příjmů už bývá režim výrazně odlišný od klasické brigády. Pokud člověk pracuje jako zaměstnanec a současně vystavuje faktury, měl by si hlídat hranice mezi příjmem ze závislé činnosti a samostatnou činností, protože tím vznikají i povinnosti vůči zdravotní pojišťovně.
Prakticky se vyplatí mít jednoduchý přehled v tabulce: datum, plátce, typ příjmu, hrubá částka, typ daně a zda bylo podepsáno prohlášení. Takový přehled pomůže i při komunikaci s účetní nebo daňovým poradcem. V běžném webovém prostředí by se na podobný přehled hodil i export do CSV nebo jednoduchý online kalkulátor, ale pro samotného poplatníka je podstatné hlavně to, aby měl podklady pohromadě a nemusel je dohledávat na poslední chvíli.
U zaměstnanců s brigádami a přivýdělky se tedy neřeší jen výše příjmu, ale především souběh více zdrojů, typ smlouvy a způsob zdanění. Kdo má potvrzení od zaměstnavatelů, hlídá si termíny a ví, zda šlo o srážkovou nebo zálohovou daň, zvládne přiznání bez zbytečných komplikací a obvykle i bez finančního stresu na konci daňového období.