Nehoda, která se stala 5. června 2024, se odehrála, když rychlík společnosti RegioJet vyjel na červenou a vjel do cesty nákladnímu vlaku. Hlavní příčinou nehody, jak již dříve přiznal majitel RegioJetu Radim Jančura, byla chyba strojvedoucího rychlíku. Nicméně, podle návrhu závěrečné zprávy Drážní inspekce, je situace mnohem složitější a zahrnuje i systémové chyby v zabezpečení na železniční trati. V době nehody totiž stanice neprošla zabezpečením, což mělo fatální následky pro bezpečnost cestujících a posádky vlaků.
Podle inspekce nebyl v provozu jednotný evropský zabezpečovací systém ETCS, který měl být po modernizaci železničního uzlu nainstalován. Tento systém byl sice připraven, ale jeho spuštění bylo zpožděno administrativními důvody. Vypnutý byl i národní vlakový zabezpečovač, což bylo nařízeno ministerstvem dopravy v rámci implementačního plánu, který stanovil, že od začátku roku 2024 musí být v modernizovaných stanicích tento systém neaktivní. To vedlo k tomu, že vlakové zabezpečení nebylo na dostatečné úrovni a ohrožovalo bezpečnost provozu.
Odpovědnost a systémové chyby
Drážní inspekce ve své zprávě uvádí, že pevné termíny stanovené ministerstvem měly za následek nevyužití připravených prvků pro vlakový zabezpečovač. V důsledku toho se na trati nacházelo staniční zabezpečovací zařízení, které neposkytovalo adekvátní úroveň bezpečnosti. Inspekce upozornila na to, že pokud by byl zabezpečovač spuštěn včas, mohla být srážce zabráněno. Na místo nehody bylo totiž vše připraveno, ale administrativní zpoždění vedlo k tragickým následkům, které si vyžádaly lidské životy.
K incidentu došlo v době, kdy byly obě vlakové soupravy v provozu, avšak bez adekvátního zabezpečení, které by je mohlo varovat před nebezpečnými situacemi. Národní vlakový zabezpečovač měl schopnost před projetím návěstidla vlak zastavit, což ETCS nemůže. I přesto, že by strojvedoucí obou vlaků mohli reagovat včas díky systémům varování, které by byly k dispozici, realita byla taková, že se na místě nehody nacházela snížená úroveň bezpečnosti. Tato skutečnost vyvolala otázky o odpovědnosti za provoz a plánování železniční infrastruktury.
Tragické následky a reakce veřejnosti
Při srážce zemřely čtyři ženy, dvě z nich byly ze Slovenska a dvě z Ukrajiny. Dalších 22 lidí bylo zraněno, což ukazuje na závažnost situace a potřebu okamžitých změn v oblasti železniční bezpečnosti. Veřejnost byla šokována tímto incidentem a vyjádřila obavy ohledně bezpečnosti na českých železnicích. Mnozí lidé požadují odpovědnost nejen od samotného strojvedoucího, ale také od institucí, které mají na starosti bezpečnost a řízení železniční dopravy. Policie a další orgány nyní vyšetřují okolnosti nehody a snaží se zjistit, kdo konkrétně nese odpovědnost za selhání systému, které vedlo k této tragédii.
Drážní inspekce ve své zprávě doporučuje maximalizovat snížení doby, po kterou je nová infrastruktura provozována bez odpovídajícího vlakového zabezpečovače. To, co se stalo v Pardubicích, by mělo být výstrahou pro další modernizace a rekonstrukce železniční sítě, aby se předešlo opakování podobných tragédií v budoucnosti. Kromě toho se očekává, že ministerstvo dopravy přehodnotí svůj přístup k plánování a realizaci železničního zabezpečení, aby bylo zajištěno, že takové selhání se již nebude opakovat.
