Proč se vyplatí hledat i méně známá místa
Island je jednou z nejnavštěvovanějších destinací severní Evropy a většina cestovatelů míří na tzv. Zlatý okruh, jižní pobřeží nebo do okolí Reykjavíku. Právě tam ale často vznikají největší davy, vyšší ceny a kratší čas na vlastní zážitek. Skryté perly mají jinou hodnotu: ukazují ostrov v klidnější podobě, nabízejí lepší prostor na fotografování a často i autentičtější kontakt s krajinou.
Z praktického hlediska je výhodné rozdělit cestu na hlavní body zájmu a vedlejší zastávky. U Islandu to funguje obzvlášť dobře, protože mnoho méně známých míst leží jen několik kilometrů od hlavních tahů. Rozdíl je v tom, že kdo se odbočky nebojí, uvidí víc než jen nejproslulejší vodopád s frontou na parkovišti.
Reykjanes a okolí: lávová pole, útesy a geotermální krajina
Jen zhruba 50 kilometrů od Reykjavíku začíná poloostrov Reykjanes, který většina příchozích projede cestou z letiště, ale už méně lidí mu věnuje samostatný den. Přitom nabízí několik míst, kde se dá během několika hodin vidět islandská geologie v koncentrované podobě. Patří sem oblast Gunnuhver s aktivními bahenními jezírky, pobřežní útesy u Reykjanesta nebo lávové pláně kolem Fagradalsfjall, kde se v posledních letech objevovala vulkanická činnost.
Pro návštěvníka je důležité sledovat aktuální omezení. Sopečné oblasti se v Islandu mění rychle, a proto se vyplatí kontrolovat oficiální informace od SafeTravel a islandské meteorologické služby. Kdo plánuje pěší výstupy, měl by počítat s větrem, nestabilním povrchem a nutností pevné obuvi. I krátká procházka může být náročná, pokud se změní počasí během deseti minut.
- Ideální čas: jaro až podzim, při dobré viditelnosti
- Co vzít s sebou: nepromokavou bundu, vrstvené oblečení, čelovku při pozdním návratu
- Praktický tip: zastávku na Reykjanes spojte s příletem nebo odletem, ušetříte hodiny jízdy
Západní Island: vodopády bez davů a termální místa s výhledem
Západní část ostrova bývá přehlížená, přesto patří k nejzajímavějším oblastem pro ty, kteří chtějí vidět Island mimo hlavní trasu. Oblast Borgarfjörður nabízí vodopády Hraunfossar a Barnafoss, které jsou od sebe vzdálené jen několik minut chůze, ale vizuálně působí úplně odlišně. Hraunfossar doslova vytéká z lávového pole v desítkách menších proudů, zatímco Barnafoss má rychlý tok a výrazný kontrast modré vody s tmavou horninou.
Další silný bod je Deildartunguhver, nejsilnější termální pramen v Evropě. Nejde jen o atrakci, ale i o ukázku toho, jak Island využívá geotermální energii v praxi. V okolí je navíc několik koupacích míst, například Krauma, kde lze spojit odpočinek s výhledem na krajinu. Pokud chcete méně známý zážitek, vyplatí se přijet v podvečer, kdy je oblast klidnější a světlo vhodné pro fotografii.
Na západě ostrova funguje i jednoduché pravidlo: čím dál od hlavního okruhu, tím méně turistů. To je důvod, proč se vyplatí naplánovat alespoň jednu noc mimo Reykjavík a nechat si čas na pomalejší přesuny.
Severní Island: Mývatn, tiché lávové formace a polární atmosféra
Oblast Mývatn je známá, ale pořád zůstává podstatně klidnější než jih Islandu. Kombinuje sopečnou krajinu, pseudokrátery, geotermální pole a dobré zázemí pro delší pobyt. Pokud někdo hledá místo, kde se dá během jednoho dne vidět několik typů islandské přírody, právě tady dostane nejlepší poměr času a zážitku. V okolí stojí za pozornost Námaskarð s fumarolami, Dimmuborgir s bizarními lávovými útvary a Goðafoss, který leží při hlavní silnici a přitom bývá méně přetížený než slavný jih.
Sever je navíc vhodný pro cestovatele, kteří chtějí delší světlo v letní sezóně. V červnu a červenci je na Islandu kolem půlnoci stále světlo, což umožňuje plánovat kratší zastávky i večer. Naopak v zimě je nutné počítat s omezenou viditelností a s tím, že některé úseky mohou být kvůli počasí hůře sjízdné. Pro plánování se vyplatí používat aplikace jako Vedur pro počasí a Road.is pro stav silnic.
- Vhodné pro: fotografy, milovníky geologie a cestovatele s pronajatým autem
- Doporučená délka pobytu: 2 až 3 dny v okolí Mývatnu a Akureyri
- Aktivita navíc: termální koupání v místních lázních po celodenním přesunu
Východní fjordy: nejklidnější část ostrova a autentická krajina
Východní fjordy patří k nejméně navštěvovaným oblastem Islandu, přestože nabízejí jedny z nejpůsobivějších scenérií. Silnice se zde vine podél pobřeží, mezi horami a zátokami, a každá delší zastávka působí jako samostatný výlet. Region je ideální pro ty, kteří chtějí pomalé tempo, menší provoz a možnost vidět rybářské vesnice bez turistického nátlaku.
Za pozornost stojí například Djúpivogur, malé město s příjemnou atmosférou a přístupem k pobřeží, nebo oblast Stokksnes s dramatickým výhledem na horu Vestrahorn. Ta patří mezi nejfotogeničtější místa na Islandu, zejména při nízkém slunci a za klidného počasí. Východní fjordy jsou vhodné i pro cestu mimo hlavní sezónu, ale vyžadují větší rezervu v čase. Jeden úsek, který na mapě vypadá krátce, může kvůli serpentýnám trvat výrazně déle, než čekáte.
Pokud plánujete okruh kolem ostrova, právě tady dává smysl neřídit podle kilometrů, ale podle času. Na Islandu je běžné, že 100 kilometrů zabere dvě i více hodin, zvlášť pokud se zastavujete na vyhlídkách nebo se mění počasí.
Jih mimo klasický okruh: černé pláže, kaňony a méně známé odbočky
Jižní pobřeží je známé místy jako Skógafoss nebo Reynisfjara, ale i tady existují odbočky, které bývají přehlížené. Jedním z nich je Fjaðrárgljúfur, kaňon v jihovýchodní části ostrova, který se stal populárním až v posledních letech. Další možnost představuje Dyrhólaey, kde se dá spojit výhled na pobřeží, ptačí kolonie a otevřený oceán. Méně známé bývají i menší pláže a úseky mezi hlavními body, kde se dá zastavit bez front a udělat si přestávku mimo běžný turistický rytmus.
Na jihu je ale nutné respektovat bezpečnost. Na černých plážích mohou být vlny nečekaně silné a tzv. sneaker waves jsou reálné riziko. Praktické pravidlo je jednoduché: nikdy nestát zády k oceánu a nechodit příliš blízko k vodě, i když se zdá klidná. Islandská příroda bývá přístupná, ale ne vždy předvídatelná.
- Bezpečnostní minimum: sledovat varovné cedule, nepodceňovat vítr a vlny
- Plánování: na jihu si nechte časovou rezervu alespoň 30 až 60 minut mezi zastávkami
- Praktické vybavení: nepromokavé kalhoty, rukavice, ochrana fotoaparátu proti vlhkosti
Jak si Island naplánovat, aby skryté perly opravdu vyšly
Nejlepší výsledky přináší kombinace hlavních tahů a méně známých zastávek, ne snaha objet všechno najednou. Pro první cestu je rozumné rozdělit pobyt na 5 až 10 dní a vybrat si jednu nebo dvě oblasti navíc k nejznámějším místům. Pokud jedete autem, vyplatí se sledovat nejen mapu, ale i reálný stav silnic, počasí a délku denního světla. V zimě je třeba počítat s kratšími dny, v létě naopak s vyšší obsazeností u populárních míst.
Prakticky funguje i jednoduché pravidlo návštěvnosti: čím dřív ráno nebo později večer dorazíte, tím větší šanci máte na klidnější zážitek. To platí i u známějších lokalit. Skryté perly Islandu nejsou jen o tom, že jsou méně navštěvované. Jsou hlavně o tom, že vám dovolí vidět ostrov v souvislostech: geologii, počasí, vzdálenosti i tempo cesty. A právě v tom je jejich největší hodnota.