Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) se jako první v České republice rozhodla pro zásadní změnu v přístupu k bakalářskému studiu. Od roku 2024 již studenti nebudou muset psát klasické bakalářské práce, ale budou mít možnost obhajovat praktické projekty, které realizují ve svém zaměstnání nebo podnikání. Prorektor školy Bohumil Kartous tvrdí, že tento krok je reakcí na rychlý rozvoj umělé inteligence, která zásadně mění způsob, jakým se lidé vzdělávají a pracují. V rámci rozhovoru s Kartousem se ukazuje, že tradiční akademické psaní ztrácí na relevanci, protože studenti i profesoři stále častěji využívají AI technologie při tvorbě textů.
Kartous v rozhovoru zdůraznil, že studenti nyní mají možnost vybrat si projekt, který je pro ně nejvíce relevantní a zajímavý. Mohou se zaměřit na různé oblasti, jako je marketing, byznysový plán nebo implementace HR nástrojů. Tento přístup jim umožňuje prokazovat praktické dovednosti a znalosti, které jsou na trhu práce ceněny. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence se stává stále více součástí každodenního života, je podle Kartouse nezbytné, aby vzdělávací instituce reagovaly na tyto změny a přizpůsobily své programy aktuálním potřebám trhu.
Umělá inteligence mění trh práce
Další zásadní myšlenkou, kterou Kartous sdílí, je dopad umělé inteligence na trh práce. Podle studie z Stanfordovy univerzity se na trhu práce v loňském roce snížil počet juniorských pozic o 16 procent. Tento trend se dotýká zejména profesí, jako jsou programátoři a právníci. Kartous ilustruje situaci na příkladu právníka, který zadal rešerši jak svému koncipientovi, tak AI systému. Kvalita výsledků byla srovnatelná, avšak AI systém byl schopen vše vyřídit za několik minut, zatímco koncipientovi to trvalo několik hodin. Tento příklad jasně ukazuje, jak rychle se mohou tradiční pracovní pozice dostat pod tlak technologií, což vyžaduje od pracovníků schopnost přizpůsobit se a flexibilně reagovat na měnící se podmínky.
Kartous také upozorňuje na to, že s úbytkem rutinní práce bude společnost čelit nové výzvě: jak se vyrovnat s rostoucí koncentrací bohatství a jak efektivně danit a přerozdělovat přidanou hodnotu, kterou vytváří umělá inteligence. Upozorňuje na riziko, že by se bohatství mohlo koncentrovat v rukou úzké skupiny lidí, což by vedlo k nesnesitelné nerovnosti. Tento problém by měl být řešen zavedením podmíněného základního příjmu, který by lidem pomohl přežít v době, kdy bude stále více pracovních míst nahrazováno technologií.
Budoucnost vzdělávání a práce
V souvislosti s tímto vývojem se očekává, že vzdělávací instituce budou muset přehodnotit své programy a metody výuky, aby odpovídaly novým požadavkům trhu práce a technologiím. Kartous věří, že je důležité učit studenty, jak s umělou inteligencí pracovat eticky a efektivně, nikoli ji považovat za nepřítele. To zahrnuje nejen technické dovednosti, ale také schopnost kriticky myslet a kreativně řešit problémy, což jsou dovednosti, které AI zatím nedokáže plně nahradit.
Celkově se zdá, že VŠEM se svým inovativním přístupem k bakalářskému vzdělávání vychází vstříc budoucnosti, ve které bude umělá inteligence hrát stále důležitější roli. Tento krok může inspirovat další vzdělávací instituce k tomu, aby přehodnotily své přístupy a zaměřily se na praktické dovednosti, které budou pro studenty cenné v rychle se měnícím pracovním prostředí. Vzhledem k tomu, jak rychle se technologie vyvíjejí, je klíčové, aby se i vzdělávací systém adaptoval a připravoval studenty na výzvy, které přinese budoucnost.
