Japonský parlament v pátek schválil významný zákon, jehož cílem je vytvoření záložního hlavního města v případě mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy. Tento krok je reakčním opatřením na stárnutí populace a nízkou porodnost, které negativně ovlivňují pracovní sílu v zemi. Nový zákon přichází v době, kdy se Japonsko potýká s častými zemětřeseními a dalšími přírodními katastrofami, které mohou mít devastující dopady na život a infrastrukturu obyvatel. V rámci tohoto zákona bude mít premiér možnost vybrat náhradní město na základě požadavků prefektur, které splní určité kritéria.
Opozice však návrh zákona ostře kritizuje jako účelový krok, který slouží především k posílení pozice vládní Strany japonské inovace (JIP), která sídlí v Ósace. Kritici varují, že tento krok je šitý na míru JIP a může vést k neefektivní decentralizaci moci. JIP se snaží prosadit změny, které by mohly Ósaku přetvořit na metropoli podobnou Tokiu, což je ambiciózní plán zaměřený na zefektivnění administrativních funkcí a rozložení moci z Tokia do dalších oblastí země. Opozice požaduje, aby se v den konání místních voleb a referenda nekonaly volby, což by mohlo ovlivnit výsledky referenda, neboť podpora konkrétních kandidátů by mohla ovlivnit rozhodování voličů.
V rámci nové legislativy se také změnila struktura horní komory japonského parlamentu, Sněmovna poradců, která se nově nazývá Senát. Tato změna je součástí širšího úsilí o modernizaci a zefektivnění politického systému v Japonsku. Sněmovna poradců, která byla dosud považována za méně důležitou část legislativního procesu, by nyní mohla hrát klíčovou roli v diskusích o decentralizaci moci a o otázkách, týkajících se krizového řízení v zemi. Zároveň se očekává, že tato reforma přiláká více pozornosti a důvěry veřejnosti k této instituci.
Premiér Hiroshi Kurokawa, který se postavil za tento zákon, tvrdí, že vytvoření záložního hlavního města je nezbytným krokem k zajištění stability a bezpečnosti obyvatel v případě katastrof. Podle něj je důležité, aby Japonsko mělo plán B, který by zajistil kontinuitu vládních funkcí a služeb v případě, že by Tokio bylo postiženo vážnou krizí. Kurokawa rovněž zdůraznil, že decentralizace moci může podpořit regionální rozvoj a posílit místní ekonomiky, což je v současné době pro Japonsko klíčové. Vláda plánuje také investice do infrastruktury v nově vybraném městě, které by mělo sloužit jako záložní centrum pro administrativní činnosti.
Očekává se, že debata o tom, které město by mělo být určeno jako záložní hlavní město, bude intenzivní a emotivní. Opozice již avizovala, že se pokusí tento proces zkomplikovat a přimět vládu, aby se zamyslela nad důsledky tohoto rozhodnutí. V minulosti se JIP pokusila prosadit vznik metropolitní oblasti Ósaky, avšak její snahy byly neúspěšné a dvakrát se setkaly s odmítnutím během referend. Kritici se obávají, že současné kroky mohou vést k dalšímu rozdělení Japonska a zhoršení vztahů mezi regiony. V této souvislosti je důležité sledovat, jak se vyvine situace v nadcházejících měsících a jaké město nakonec bude vybráno pro tuto důležitou roli.
