Podle nedávného šetření Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) a KB Penzijní společnosti se ukázalo, že zavedení povinných příspěvků na penzijní spoření pro zaměstnance v rizikových profesích nenaplnilo očekávání. Přestože mají tito zaměstnanci ze zákona nárok na příspěvek od svého zaměstnavatele, ve více než pětině firem nevyužívá ani polovina oprávněných pracovníků tento benefit. Tento fakt naznačuje, že administrativní zátěž spojená se zavedením nového zákonného režimu a pasivita samotných zaměstnanců mohou být překážkami v efektivním využívání těchto příspěvků.
Podle výsledků šetření, které zahrnovalo 176 firem, 68 procent zaměstnavatelů přiznává, že povinný příspěvek sám o sobě nemotivuje zaměstnance k aktivnějšímu spoření na stáří. Většina zaměstnavatelů se shoduje na tom, že administrativní komplikace, které nový systém přináší, jsou hlavním problémem. Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, uvedl, že firmy musí čelit nejen nutnosti sledovat nároky, ale také upravit mzdové procesy a poskytnout zaměstnancům srozumitelné informace o tom, jak mohou příspěvek využít. To vše si vyžaduje značné úsilí a čas, což může vést k frustraci jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci.
Administrativní zátěž a neochota zaměstnanců
Na pozadí těchto problémů se ukazuje paradoxní situace: samotný nárok na příspěvek neznamená, že o něj zaměstnanci skutečně stojí. U 22 procent firem nevyužila příspěvek ani polovina oprávněných pracovníků. Často je důvodem, že zaměstnanci nemají sjednanou vlastní smlouvu o penzijním spoření, nebo se o tento proces jednoduše nezajímají. Jiří Šperl, generální ředitel KB Penzijní společnosti, upozorňuje na to, že povinný příspěvek má smysl pouze tehdy, když se skutečně dostane k lidem, pro které byl určen. Zaměstnanci musí být dostatečně informováni o tom, jak mohou peníze získat a co je potřeba udělat, aby měli možnost využít tento benefit.
Podle zaměstnavatelů je motivační efekt současného nastavení velmi nízký. Až 68,1 procenta respondentů v šetření uvedlo, že povinný příspěvek spíše nebo rozhodně nemotivuje lidi k vlastnímu spoření. To naznačuje, že je třeba provést změny v komunikaci a přístupu k zaměstnancům, aby se zvýšila jejich angažovanost a porozumění významu penzijního spoření.
Potřeba změn v komunikaci a pravidlech
Aby systém fungoval efektivně, je podle závěrů šetření nutné nejen zpřesnit výklad pravidel u rizikových profesí, ale také zjednodušit komunikaci směrem k zaměstnancům. Zaměstnanci by měli dostat jasný návod „krok za krokem“, jak se k penězům dostat, a být informováni o výhodách, které příspěvek na penzijní spoření přináší. Důležité je také, aby zaměstnavatelé spolupracovali s penzijními společnostmi a dalšími institucemi, což by mohlo přispět k většímu zájmu zaměstnanců o spoření na důchod. V současné situaci je však zřejmé, že je potřeba více než jen vytvořit nárok na příspěvek – klíčové je také aktivně motivovat zaměstnance k tomu, aby tento benefit využívali.
Podle šetření je tedy třeba nalézt efektivní strategie, které umožní zaměstnavatelům lépe komunikovat se svými zaměstnanci a poskytnout jim potřebné informace a podporu. Pouze tak se může zajistit, že peníze určené na důchod nebudou ležet ladem a skutečně se dostanou k těm, pro které byly určeny. V současné době se ukazuje, že pro mnoho zaměstnanců zůstává příspěvek na penzijní spoření spíše teoretickým konceptem, než praktickým nástrojem pro zajištění jejich budoucnosti. Pokud se situace nezmění, může to mít negativní dopad nejen na jednotlivce, ale také na celkový systém penzijního spoření v České republice.
