Jiný zdroj záření, jiný typ přípravku
Solárium nefunguje jako letní slunce u vody. V kabině člověk vystavuje kůži především umělému UV záření, které má jinou intenzitu, spektrum i způsob dopadu než přirozené sluneční světlo. Právě proto se pro solária vyrábějí speciální přípravky, zatímco běžný krém na opalování je určen hlavně k pobytu venku, kde chrání před spálením a zároveň často obsahuje filtry, které v soláriu nedávají smysl.
Běžné opalovací krémy mají za úkol hlavně blokovat UV záření. To je jejich smysl na pláži, kde má kůže dostat co nejméně škodlivé dávky. V soláriu je ale cílem opačný efekt: nechcete záření výrazně tlumit, protože by se opalování prodlužovalo a bylo nerovnoměrné. Odborně řečeno, krémy do solária bývají navržené tak, aby zvyšovaly komfort kůže, podporovaly rovnoměrnější výsledek a nebrzdily průnik paprsků víc, než je nutné.
Rozdíl je i v tom, že moderní solária pracují s kombinací UVA a UVB složky v přesně daném poměru. Na obalech přípravků určených do kabin se proto často objevují označení typu indoor tanning, bronzer nebo accelerator. U běžného SPF krému takové určení nenajdete, protože jeho úloha je jiná.
Co se stane, když do solária vezmete klasický SPF krém
Nejčastější problém je jednoduchý: krém s vysokým ochranným faktorem může výrazně snížit účinnost opalování. Kdo si namaže tělo faktorem 30 nebo 50 a usedne do solária, často odejde s pocitem, že „to nefunguje“. Ve skutečnosti jen použil produkt, který je navržený k tomu, aby záření co nejvíc blokoval. Výsledek bývá slabý, pomalý a nerovnoměrný.
Další potíž se týká samotné kabiny. Některé běžné opalovací krémy obsahují oleje, silikony a složky, které na horkém povrchu zanechávají mastný film. Ten se dostává na akrylátové plochy lehátek, na madla i na vnitřní části zařízení. Provozovatelé solárií upozorňují, že takové zbytky se hůř čistí a mohou poškodit povrch, který je citlivý na dlouhodobé usazování mastnoty a parfemace.
U části lidí se navíc objeví podráždění. V klasických opalovacích krémech bývají parfemace, konzervanty nebo složky, které jsou v běžném venkovním použití bez problémů, ale v uzavřené kabině s teplem a potem mohou kůži dráždit víc. Výsledkem může být svědění, zarudnutí nebo pocit pálení, i když člověk jinak snáší kosmetiku dobře.
Jaké složky v soláriu vadí nejvíc
Ne všechny opalovací krémy jsou stejné a rozdíly jsou často ukryté ve složení. Pro solárium bývají problematické hlavně přípravky s vysokým SPF, hutnými oleji, silnými parfemacemi a některými pigmenty, které mohou na kůži i na textilu zanechávat stopy. V kabině, kde je těsno, teplo a člověk leží na jednom místě, se tyto vlastnosti projeví mnohem víc než venku.
Specifickou kapitolou jsou minerální filtry, například oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý. Ty jsou v běžné sluneční ochraně oblíbené, protože fyzicky odrážejí část UV záření. V soláriu ale mohou opalování výrazně zpomalit a některé produkty po sobě zanechávají bělavý povlak. To je na pláži užitečné, v kabině spíš kontraproduktivní.
Naopak přípravky určené do solária často obsahují složky jako hydratační látky, aloe vera, vitaminy, tyrosin nebo lehké bronzery. Jejich cílem není vytvořit bariéru, ale podpořit vzhled kůže, udržet ji vláčnou a snížit pocit vysušení. I tady ale platí, že ne každý produkt sedne každému typu pleti.
- SPF 30 a vyšší v soláriu většinou opalování výrazně zpomalí.
- Oleje a hutné balzámy mohou zanechat mastné stopy na povrchu kabiny.
- Silné parfemace zvyšují riziko podráždění v teplém uzavřeném prostoru.
- Minerální filtry fungují proti záření, ale v soláriu blokují i žádoucí efekt.
Provozovatelé solárií řeší i technické škody
Problém s nevhodným krémem není jen kosmetický. Provoz solária je založený na čistotě a přesné údržbě zařízení. Akrylátové plochy, na kterých klient leží, se pravidelně dezinfikují a čistí, protože na nich ulpívá pot, zbytky kosmetiky i prach. Mastné a pigmentované přípravky z plážových krémů však tuto údržbu komplikují.
Provozovatelé upozorňují, že některé krémy mohou na povrchu vytvářet film, který se při vysoké teplotě a opakovaném používání hůř odstraňuje. Dlouhodobě to může vést k matnění materiálu, zhoršení hygieny a vyšším nákladům na servis. U dražších kabin jde o desítky tisíc korun za výměnu či opravu dílů, které jsou přitom navržené na pravidelný kontakt s čistými, nikoli mastnými povrchy.
Podobně se řeší i čidla, větrání a další části zařízení. Pokud se na ně dostávají zbytky krému, mohou se zanášet rychleji. To může zhoršit komfort uživatele, protože kabina se méně efektivně chladí a větrá, a zároveň roste riziko častějších odstávek kvůli údržbě.
Co doporučují salony i dermatologické zdroje
Dermatologové dlouhodobě upozorňují, že solárium není bezpečná alternativa přirozeného slunce. Evropské odborné společnosti opakovaně připomínají, že UV záření zvyšuje riziko poškození kůže a při častém používání solárií i riziko kožních nádorů. I proto je důležité zacházet s každým vstupem do kabiny uvážlivě a nepodcenit ochranu pleti.
Salony proto obvykle doporučují používat pouze přípravky výslovně určené do solária. Ty mají na obalu jasné označení a jsou formulované tak, aby kůži hydratačně podpořily, ale neblokovaly opalování více, než je žádoucí. U citlivé pleti bývají vhodné varianty bez parfemace a bez silných barviv. Některé salony navíc prodávají vlastní řady, protože chtějí mít pod kontrolou jak složení, tak kompatibilitu s vybavením.
Pro běžného zákazníka je praktické řídit se jednoduchým pravidlem: pokud je na krému napsáno SPF 20, 30, 50 a není určený pro indoor tanning, do solária nepatří. Naopak přípravky s označením pro solárium jsou z hlediska výsledku i údržby bezpečnější volbou. Zvlášť u lidí, kteří chodí do kabiny pravidelně, se rozdíl na kůži projeví už po několika použitích.
Na co si dát pozor před vstupem do kabiny
Nejjednodušší kontrola je přečíst si etiketu. Pokud je produkt určený na pláž, sport nebo vysokohorskou turistiku, patří ven, ne do solária. Pokud je napsáno, že je určený pro indoor tanning, jde o jiný typ přípravku, který je na takové použití navržený. V praxi se vyplatí sledovat i konzistenci: velmi hutné, mastné a silně parfemované krémy bývají v kabině problematické i tehdy, když nejsou vyloženě s vysokým SPF.
Dobré je také myslet na to, že solárium není místo pro improvizaci. Kůže po peelingu, po holení nebo při podráždění reaguje citlivěji. V takové chvíli může i „lepší“ kosmetika pálit nebo štípat. Pokud má člověk ekzém, pigmentové poruchy, užívá léky zvyšující citlivost na světlo nebo má velmi světlý fototyp, měl by být opatrný dvojnásob.
Praktické pravidlo tedy zní jednoduše: obyčejný opalovací krém chrání proti slunci venku, ale v soláriu spíš překáží. Speciální přípravky do kabiny jsou vyrobené s ohledem na jiný typ záření, jiný způsob použití i citlivost materiálů uvnitř zařízení. Kdo ten rozdíl respektuje, opaluje se předvídatelněji, šetří kůži i samotné solárium.
