Mendelova univerzita v Brně dosáhla významného úspěchu, když se jako jediná česká univerzita podílela na přípravě experimentu, který bude vyslán do vesmíru na palubě evropského raketoplánu Space Rider. Tento raketoplán, jehož start je naplánován na rok 2028, má za cíl posílit evropskou autonomii v oblasti vesmírných technologií a snížit závislost na amerických a ruských systémech. Space Rider bude znovupoužitelný a jeho přistání bude probíhat pomocí velkého řiditelného padáku, což je odlišné od klasických přistávacích metod, které používají americké raketoplány. Mendelova univerzita se tak stává součástí evropského kosmického snu, jehož cílem je rozšířit možnosti lidské přítomnosti ve vesmíru.
Projekt, na němž spolupracuje výzkumnice Katarína Molnárová z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelu, se zaměří na studium sinic v podmínkách kosmického prostoru. Sinice jsou považovány za perspektivní organismy pro budoucí dlouhodobé vesmírné mise, neboť mají schopnost produkovat kyslík, fixovat dusík a sloužit jako zdroj potravy. Tento experiment bude zkoumat, jak se vysušené sinice po pobytu na oběžné dráze znovu aktivují a jak reagují na mikrogravitaci a kosmické prostředí. Podle Molnárové je cílem zjistit, jak efektivně mohou sinice plnit tyto životodárné funkce po vystavení podmínkám na orbitě, což je klíčové pro udržitelné hospodaření při dlouhodobém pobytu člověka ve vesmíru.
Význam experimentu pro budoucnost vesmírného výzkumu
Experiment s označením BCDC bude umístěn v zařízení Ioslab, které je součástí raketoplánu. Díky tomu, že Space Rider bude schopen bezpečně dopravit experimenty zpět na Zemi, budou vědci moci analyzovat změny, které sinice prodělaly na molekulární a genetické úrovni. Tato schopnost je pro budoucí výzkum zásadní, neboť umožní detailní zkoumání adaptace těchto organismů na extrémní podmínky, které panují ve vesmíru. Sinice by tak mohly hrát klíčovou roli v budoucích technologiích pro podporu života na jiných planetách, včetně Marsu nebo při dlouhodobých misích na Mezinárodní vesmírné stanici.
Na vývoji experimentu se podílí také odborníci z katedry botaniky Univerzity Palackého v Olomouci a z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky. Tato spolupráce přináší cenné znalosti a zkušenosti, které mohou výrazně přispět k úspěchu celého projektu. Dále se na vývoji letového experimentu podílí Hvězdárna Valašské Meziříčí, což dokazuje silnou českou přítomnost v mezinárodním vesmírném výzkumu. Experiment by mohl otevřít nové horizonty v oblasti biotechnologií a udržitelného rozvoje v extrémních podmínkách, což je v kontextu současného klimatického a ekologického vývoje na Zemi nesmírně důležité.
Vyhlídky na budoucnost a české vesmírné ambice
Space Rider, jako znovupoužitelný raketoplán, představuje významný krok vpřed pro evropský vesmírný program. Pomůže Evropě stát se nezávislou v oblasti kosmických technologií a otevře nové možnosti pro vědecký výzkum a technologické inovace. Česká účast v tomto projektu je důkazem rostoucího významu českých vědeckých institucí na mezinárodní scéně. Po úspěšné misi astronauta Aleše Svobody, který se stal prvním českým astronautem, bude tento projekt dalším velkým úspěchem, který posílí prestiž české vědy a techniky. Experiment s sinicemi je jedním z mnoha příkladů, jak se české univerzity a výzkumné instituce podílejí na globálních výzvách a přispívají k rozvoji znalostí a technologií pro budoucnost lidstva ve vesmíru.
