Podle unikátního průzkumu Wellbeing Index, který byl realizován v průběhu roku 2025, se český trh práce nachází v situaci, kdy celková spokojenost zaměstnanců stagnuje. Přestože průměrná spokojenost dosahuje hodnoty 3,24 z 5, skryté za tímto číslem jsou obavy a frustrace, které zaměstnanci pociťují ve svých pracovních prostředích. Průzkum shromáždil více než 9 150 autentických hodnocení od českých pracovníků a ukazuje, že hlavním důvodem odchodů z firem není nízký plat nebo špatný šéf, ale chybějící perspektiva a možnost kariérního růstu. Tento rozpor se prohlubuje mezi různými sektory trhu práce, kde zatímco zaměstnanci v kancelářských a IT pozicích mají relativně lepší podmínky, lidé ve výrobě nebo pohostinství zažívají tvrdou realitu bez výhledu na zlepšení.
V rámci průzkumu se ukázalo, že kolektiv na pracovišti hraje zásadní roli v udržení zaměstnanců. Pracovníci se cítí mnohem spokojenější, pokud mají dobré vztahy se svými kolegy, avšak naopak často kritizují vedení a firemní kulturu. Právě arogantní šéfové a špatná komunikace jsou častými náměty negativních komentářů. Zatímco dobré vztahy s kolegy mohou zaměstnancům poskytnout určité uspokojení, nedostatek důvěry v management a systém jako celek často vede k frustraci a pocitu stagnace. Podle datového analytika a manažera portálů Michala Španěla jsou lidé schopni mít silné vazby na kolegy, ale zároveň pociťují nedůvěru ke svému vedení, což je zásadní problém, který může ovlivnit celkovou pracovní atmosféru a produktivitu.
Peníze a benefity jako hygienické faktory
Ačkoliv mzdy a tradiční benefity jsou často kritizovány, podle analytiků nehraje jejich výše v celkové spokojenosti zásadní roli. Mzda funguje spíše jako hygienický faktor, což znamená, že pokud je vnímána jako nespravedlivá, spokojenost zaměstnanců se prudce snižuje. Naopak pravidelné a včasné výplaty jsou pro zaměstnance daleko důležitější než samotná výše mzdy. V pozitivních komentářích se zaměstnanci zaměřují spíše na pravidelnost a jistotu příjmů, než na to, zda jejich plat odpovídá tržním standardům. Tento paradox ukazuje, že peníze nejsou všechno a že skutečná motivace zaměstnanců se často skrývá za pocitem uznání a perspektivy rozvoje.
Průzkum Wellbeing Index také naznačuje, že tradiční benefity, jako jsou stravenky nebo příspěvky na dopravu, ztrácejí na významu. V době vysoké inflace se tyto výhody stávají méně atraktivními a zaměstnanci stále častěji hledají jiné formy odměny a uznání. Vedení by mělo začít více investovat do dlouhodobého rozvoje zaměstnanců a jejich wellbeing, aby zabránilo odchodům a ztrátě talentu. Je důležité, aby zaměstnavatelé začali brát v potaz názory svých pracovníků a reagovali na jejich potřeby, jinak riskují, že je jejich zaměstnanci opustí pro konkurenci, která jim nabídne lepší podmínky a perspektivu.
Budoucnost českého trhu práce
Budoucnost českého trhu práce závisí na schopnosti firem adaptovat se na měnící se potřeby zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že sektor IT a moderní kancelářské prostředí se i nadále vyvíjejí a nabízejí flexibilní pracovní podmínky, je důležité, aby ostatní sektory nezůstaly pozadu. Zaměstnanci v manuálních provozech, jako je výroba nebo pohostinství, potřebují cítit, že mají možnost kariérního růstu a že jejich práce má smysl. S rostoucím tlakem na udržitelnost a inovace se firmy musí zaměřit na rozvoj zaměstnanců, aby si udržely konkurenceschopnost na trhu. Poskytování příležitostí k profesnímu růstu a rozvoji dovedností se stává klíčovým faktorem pro udržení talentů a zajištění dlouhodobé spokojenosti zaměstnanců.
