Co by měl dobrý opalovací přípravek umět
Opalovací kosmetika se dnes prodává v desítkách variant od lehkých fluidů přes krémy až po spreje a tyčinky. Základní úkol je stále stejný: chránit kůži před UV zářením. Podle dermatologů by měl přípravek poskytovat širokospektrální ochranu proti UVA i UVB a mít dostatečný ochranný faktor, nejčastěji SPF 30 nebo SPF 50. Samotný filtr ale není jediná důležitá složka. Výrobci do těchto produktů přidávají látky, které snižují vysušování, pomáhají regeneraci a mohou zmírnit podráždění po pobytu na slunci.
Právě složení rozhoduje o tom, zda se opalovací krém bude na kůži chovat dobře i při každodenním používání. To je důležité hlavně u lidí s citlivou, suchou nebo aknózní pletí, u dětí a také u těch, kteří tráví venku celé hodiny. Výběr se tak neřídí jen číslem SPF, ale i tím, co je „navíc“ uvnitř.
Filtry, které chrání a zároveň bývají šetrné
Základem každé solární kosmetiky jsou UV filtry. Dělí se na minerální a chemické, případně organické filtry. Minerální filtry, tedy oxid zinečnatý a oxid titaničitý, fungují na principu odrazu a rozptylu záření. V praxi jsou ceněné hlavně pro dobrou snášenlivost u citlivé nebo dětské pokožky. Oxid zinečnatý navíc patří k látkám, které mohou mít mírně zklidňující a protizánětlivý efekt, což je důvod, proč se objevuje i v přípravcích pro ekzematickou pleť.
Chemické filtry, například avobenzon, octocrylen nebo modernější kombinace filtrů, zase bývají lehčí, méně bílé a příjemnější na každodenní nošení. U některých lidí ale mohou dráždit, zejména pokud je kůže oslabená nebo reaguje na parfemaci či alkohol. Dermatologové proto doporučují sledovat nejen SPF, ale i to, zda je produkt označen jako fragrance-free, tedy bez parfemace, a zda neobsahuje zbytečně vysoký podíl vysušujících složek.
V posledních letech se do popředí dostávají i fotostabilní filtry, které si udržují účinnost po delší dobu na slunci. To je praktické zejména u lidí, kteří se opalovací krém nechystají během dne často obnovovat. Vždy ale platí, že žádný filtr nefunguje celý den bez reaplikace. Ochranu je potřeba obnovovat zhruba po dvou hodinách, po koupání nebo při silném pocení i dříve.
Hydratační látky, které brání vysušení pleti
Slunce, vítr, slaná voda i chlor v bazénu kůži dehydratují. Proto jsou v kvalitní solární kosmetice důležité i hydratační složky. Mezi nejčastější patří glycerin, kyselina hyaluronová, panthenol a urea. Glycerin je jedna z nejspolehlivějších a zároveň nejlevnějších hydratačních látek v kosmetice. Váže vodu v horních vrstvách pokožky a pomáhá udržet ji vláčnější i při opakovaném vystavení slunci.
Kyselina hyaluronová se do opalovacích produktů přidává hlavně kvůli schopnosti vázat velké množství vody. U lehkých fluidů a sprejů pomáhá, aby kůže nepůsobila napjatě. Panthenol, tedy provitamin B5, je známý tím, že podporuje zklidnění a regeneraci. Často se objevuje v přípravcích po opalování, ale i v denních krémech s SPF, protože pomáhá zmírnit pocit pnutí po slunci.
Urea je zajímavá hlavně pro suchou a hrubší pokožku. V nižších koncentracích hydratuje, ve vyšších pomáhá jemně změkčovat zrohovatělou kůži. To ocení například lidé s velmi suchými lokty, holeněmi nebo chodidly, kteří používají tělové SPF. V praxi platí jednoduché pravidlo: čím sušší pleť, tím větší význam mají emolienty a humektanty v receptuře.
Zklidňující a regenerační složky pro citlivou kůži
Po slunění bývá kůže často zarudlá, teplejší na dotek a citlivější na dotek či kosmetiku. Proto se do solárních produktů přidávají látky, které pomáhají s komfortem pleti. Velmi častý je aloe vera, tedy extrakt z aloe. Má chladivý efekt, přispívá ke zklidnění a bývá oblíbený v produktech po opalování. Je ale dobré vědět, že samotné aloe nenahradí hydrataci ani neřeší spálení, pokud je kůže výrazně poškozená.
Další důležitou látkou je allantoin. Ten se používá pro zklidnění podrážděné pleti a podporu regenerace. V kosmetice po slunci bývá ceněný proto, že pomáhá zmírnit pocit drsnosti a šupinatění. U citlivější pleti se objevují také rostlinné extrakty jako ovesný extrakt, heřmánek nebo zelený čaj. Ty mohou dodat antioxidační a zklidňující efekt, ale jejich účinek závisí na koncentraci a celkové formulaci výrobku.
Pokud je pleť po slunci přehřátá nebo štípe, bývají vhodnější jednoduché receptury bez parfemace a bez alkoholu. U spálení prvního stupně může pomoci chladný obklad, dostatek tekutin a jemný zklidňující přípravek. Puchýře, rozsáhlé zarudnutí nebo horečka už jsou ale signálem k vyhledání lékaře.
Antioxidanty jako ochrana před volnými radikály
Ultrafialové záření nezpůsobuje jen spálení. V kůži také zvyšuje tvorbu volných radikálů, které urychlují stárnutí a poškozují kožní buňky. Proto se do kvalitní solární kosmetiky přidávají antioxidanty. Mezi nejčastější patří vitamin E, vitamin C, niacinamid a různé rostlinné antioxidanty, například extrakt ze zeleného čaje nebo resveratrol.
Vitamin E, známý také jako tokoferol, pomáhá chránit kožní lipidy před oxidací. V praxi je důležitý zejména v kombinaci s UV filtry, protože doplňuje jejich účinek. Vitamin C může podporovat jas pleti a napomáhat v boji s oxidačním stresem. V opalovacích produktech však bývá stabilita vitaminu C problematická, takže je potřeba sledovat, v jaké formě je použit.
Niacinamid, tedy vitamin B3, patří mezi nejpraktičtější kosmetické ingredience posledních let. Pomáhá posilovat kožní bariéru, snižuje ztrátu vody a může přispět k rovnoměrnějšímu tónu pleti. U lidí s mastnější nebo problematickou pokožkou je výhodný i proto, že bývá dobře snášený a nezatěžuje pleť. V opalovací kosmetice se tak objevuje hlavně u produktů určených pro každodenní použití ve městě.
Na co si dát pozor při výběru přípravku
Ne všechny složky v solární kosmetice jsou pro každého vhodné. U citlivé pokožky může problém dělat parfemace, vysoký obsah alkoholu nebo některé konzervanty. Alkohol denat. se používá proto, aby byl produkt lehčí a rychleji zasychal, ale u suché nebo narušené pleti může zvyšovat pocit pnutí. Podobně mohou některé vůně nebo éterické oleje vyvolat podráždění, i když na první pohled působí „přírodně“.
U dětí, atopiků a lidí s reaktivní pletí bývá bezpečnější volit jednoduché složení s minerálními filtry, bez parfemace a ideálně i bez barviv. U aknózní pleti se vyplatí hledat označení non-comedogenic, tedy nekomedogenní, i když tento pojem není ve všech zemích právně přesně definovaný. Prakticky jde o to, aby produkt neobsahoval těžké oleje a vosky, které mohou zhoršovat ucpávání pórů.
Důležitá je také forma produktu. Krém bývá vhodnější pro suchou pleť, fluid nebo gel zase pro mastnější typy. Spreje jsou praktické na tělo, ale často hrozí nerovnoměrná aplikace. Odborníci proto připomínají, že dospělý člověk potřebuje na celé tělo zhruba 30 až 40 mililitrů opalovacího krému na jednu aplikaci, tedy přibližně množství odpovídající dvěma polévkovým lžícím. Pokud je přípravek složený dobře, chrání a zároveň udržuje kůži v lepší kondici i při opakovaném pobytu venku.
V praxi se vyplácí číst složení stejně pečlivě jako ochranný faktor. Kdo má suchou pleť, ocení glycerin, panthenol a ureu. Citlivá kůže často lépe snáší oxid zinečnatý, allantoin a produkty bez parfemace. A pokud je cílem nejen ochrana, ale i prevence stárnutí, mají smysl opalovací přípravky s antioxidanty, zejména vitaminem E, niacinamidem a dalšími látkami, které pomáhají kůži zvládat zátěž slunce o něco lépe.
