Solárium a slunce: dvě různé dávky UV záření
Opalování v soláriu a na venkovním slunci má společný základ: kůže dostává ultrafialové záření, na které reaguje tvorbou pigmentu. Rozdíl je ale v tom, že v soláriu bývá dávka UV záření řízená a relativně stálá, zatímco na slunci se mění podle denní doby, nadmořské výšky, oblačnosti i ročního období. Pro běžného člověka je důležité vědět, že „bezpečné“ opálení neexistuje, jen různé úrovně rizika.
Dermatologové upozorňují, že UV záření zrychluje stárnutí kůže, zvyšuje riziko pigmentových skvrn a při nadměrném vystavení i rakoviny kůže. V praxi to znamená, že kombinace solária a slunce není sama o sobě zakázaná, ale musí být rozumně dávkovaná. Pokud člověk přejde z jedné formy na druhou bez pauzy nebo bez ochrany, snadno přetíží kůži, která už je oslabená předchozí dávkou UV.
Jaké je hlavní riziko při kombinování obou forem opalování
Největší problém je součet dávek. Kůže nerozlišuje, jestli UV dostala v kabině, nebo na pláži – reaguje na celkovou zátěž. Když se například někdo opaluje v soláriu dvakrát týdně a k tomu stráví víkend několik hodin na přímém slunci, může se během pár dní dostat na dávku, která už vede ke zarudnutí, olupování nebo drobnému spálení.
Praktický příklad: člověk se světlou pletí může v soláriu po pěti až osmi minutách získat výrazný podíl UV dávky, kterou by na letním slunci nasbíral za kratší, ale intenzivní pobyt v poledne. Pokud pak bez ochrany vyrazí ven, kůže už nemá stejnou rezervu. U citlivějších fototypů, tedy hlavně u velmi světlé pokožky, pih a zrzavých vlasů, je riziko spálení výrazně vyšší než u tmavších typů.
- Spálení vzniká při příliš vysoké jednorázové dávce UV.
- Přesušení kůže zhoršuje její obranyschopnost a podporuje olupování.
- Pigmentové skvrny se mohou zviditelnit po kombinaci solária a slunce.
- Rovnoměrnost opálení se zhoršuje, pokud je kůže už podrážděná.
Jak dlouhé odstupy dávají smysl
Mezi soláriem a pobytem na přímém slunci je vhodné nechat kůži čas na regeneraci. V praxi se doporučuje alespoň 24 hodin mezi jednotlivými intenzivními dávkami UV, u citlivé pleti i déle. To neznamená, že člověk nesmí vyjít ven, ale měl by vynechat dlouhé opalování, polední slunce a sport bez ochrany.
Pokud chcete kombinovat obě formy opalování během jednoho týdne, je rozumné střídat je, ne vrstvit. Například jedno kratší sezení v soláriu, poté dva až tři dny s běžným pohybem venku, ale bez úmyslného opalování v nejostřejším slunci. Naopak po delším pobytu na pláži, kdy je kůže už načervenalá, by další návštěva solária měla přijít až po úplném zklidnění pokožky.
U lidí, kteří se opalují cíleně kvůli vzhledu, bývá častou chybou snaha „dohnat“ opálení rychle. Kůže ale reaguje zpožděně, zarudnutí se může objevit až několik hodin po expozici. To je důvod, proč je vhodné plánovat s rezervou a nehodnotit stav pleti hned po opalování.
Co dělat před soláriem i před pobytem na slunci
Základem je hydratovaná a nepoškozená pokožka. Den před opalováním i v den samotný se vyplatí používat jemný hydratační krém bez dráždivých parfemací. Před soláriem není vhodné používat peeling, depilační vosk ani agresivní kosmetické přípravky, protože kůže je pak citlivější. Totéž platí i před silným sluncem na dovolené.
Důležitý je také stav léků a kosmetiky. Některé přípravky zvyšují citlivost na světlo, například vybraná antibiotika, retinoidy, některé diuretika nebo parfémované oleje. Pokud člověk užívá léky dlouhodobě, měl by si ověřit, zda mu nevadí UV záření. U běžného čtenáře platí jednoduché pravidlo: pokud si nejste jistí, berte lék jako potenciální riziko a poraďte se s lékárníkem nebo lékařem.
Před pobytem venku je nutné nanést opalovací krém s dostatečným faktorem. Pro většinu lidí je jako minimum vhodný SPF 30, při světlé pleti, na horách nebo u vody spíše SPF 50. Krém je potřeba nanést zhruba 20 až 30 minut před sluncem a obnovovat ho každé dvě hodiny, případně po koupání nebo silném pocení.
Jak nastavit režim podle typu pokožky
Ne každý potřebuje stejný postup. Fototyp kůže určuje, jak rychle se spálíte a jak snadno získáte opálení. Světlé typy s pihami a světlými vlasy by měly být nejopatrnější, protože se spálí snadno a opalují se pomaleji. Naopak lidé s tmavší pletí sice snesou více UV, ale i u nich platí, že dlouhodobé vystavování škodí.
Obecně lze vycházet z těchto praktických pravidel:
- Velmi světlá pleť: solárium spíše výjimečně, na slunci krátké intervaly, vždy s vysokým SPF.
- Světlá až střední pleť: kratší a méně časté sezení v soláriu, venku opalovat jen mimo poledne.
- Olivová a tmavší pleť: nižší riziko spálení, ale stále je vhodné omezit součet UV dávky.
V praxi je rozumné nepřekračovat jednu „velkou“ UV zátěž denně. To znamená, že pokud jste byli v soláriu, už ten den byste neměli ležet několik hodin na přímém slunci. A pokud jste strávili půl dne venku bez ochrany, další návštěva solária není vhodná.
Jak udržet opálení rovnoměrné a nepoškodit kůži
Rovnoměrné opálení vzniká spíš pravidelností než intenzitou. Kůže si lépe zvyká na menší dávky UV a méně se brání zarudnutím. Pokud člověk kombinuje solárium a slunce, měl by držet stálý režim a hlídat si, aby se jednotlivé dávky nepřekrývaly v krátkém čase. Důležité je také myslet na místa, která se opalují hůř – ramena, nos, nárty a dekolt.
Po opalování pomáhá sprcha vlažnou vodou a následná péče s hydratačním mlékem nebo gelem s panthenolem. Kůže po UV ztrácí více vody a bez hydratace rychleji šupinatí. Pokud se objeví zarudnutí, pálení nebo bolest, další opalování by mělo přijít na řadu až po zklidnění. V takovém případě je lepší několik dní vynechat jak solárium, tak přímé slunce.
Vyplatí se také sledovat UV index, který dnes ukazují i běžné meteorologické aplikace. Hodnota 3 a vyšší už znamená, že je vhodné chránit se a neprodlužovat pobyt na slunci. V létě v Česku může být UV index v poledne běžně 6 až 8, u vody nebo na horách ještě vyšší. To je moment, kdy se kombinace se soláriem stává zbytečně rizikovou.
Kdy je lepší kombinaci úplně vynechat
Jsou situace, kdy je bezpečnější solárium i cílené opalování na slunci omezit nebo vynechat. Patří sem období po spálení, při kožních onemocněních, při užívání léků zvyšujících citlivost na světlo nebo při výskytu podezřelých znamének. Opatrnost je na místě také u lidí po kosmetických zákrocích, chemickém peelingu nebo laseru.
Vynechat by se mělo i opalování v době, kdy je kůže dehydratovaná, podrážděná nebo čerstvě oholená. Kombinace solária a slunce pak nepřináší lepší výsledek, ale spíš vyšší riziko podráždění a nerovnoměrné pigmentace. Pokud je cílem mít bronzovou barvu bez zbytečných komplikací, nejlépe funguje střídmost: kratší pobyt, ochranný krém, dostatečné pauzy a sledování stavu pokožky.
Pro běžného člověka je nejpraktičtější držet se jednoduchého pravidla: nesčítat dvě silné dávky UV v jeden den, nespěchat na výsledek a respektovat signály kůže. Jakmile se objeví zarudnutí, pnutí nebo citlivost na dotek, je čas s opalováním přestat a dát pokožce několik dní klid.
